Bateriová úložiště zažívají boom. Asii musíme konkurovat servisem, cenou to nejde, říká Peter Stančík z Tesla Energy Group

Bateriová úložiště jsou primárně spojená se zelenými energiemi. Věříte na jejich budoucnost?

Evropa nedisponuje fosilními palivy a musí je dovážet. Proto si myslím, že budoucnost bude patřit zelené energii. Bateriová úložiště budou její nezbytnou součástí. Poslouží ke stabilizaci sítě a vyrovnávání nerovnováhy z hlediska přebytku nebo nedostatku elektrické energie. Odborně se tomu říká time shifting, tedy posun spotřeby v čase. Protože obnovitelné zdroje energie jsou neřiditelné.

O uložištích se v této souvislosti hovoří dlouho, ale hodně teoreticky. Pokročila nějaká evropská země v jejich instalaci?

Zajímavým případem je Polsko. Poláci byli s legislativou velmi pozadu, ale nyní to změnili. Koncem loňského roku došlo ke schválení velkých legislativních změn a stát vydává v rámci fondové politiky na podporu bateriových úložišť značné prostředky. Polsko vypadá, že půjde velmi dynamicky vpřed.

Jakým směrem se bude trh posouvat?

Nikdo asi nepředpokládá, že budeme spotřebovávat méně elektřiny. Naopak se stále počítá s nárůstem spotřeby. Bude třeba řídit neřiditelné zdroje, stabilizovat síť a určitě budou mít smysl podpůrné služby výkonové rovnováhy. Slovensko se již zapojilo a myslím, že Česko se v dohledné době zapojí, do společného evropského energetického prostoru, který se nazývá MARI PICASSO. To znamená, že někdo, kdo má zdroj v Česku, bude moci regulační energii prodávat do Španělska, nebo ji naopak od Španělů kupovat. Podle toho, kde budou podmínky nejlepší.

Nebude to ale narážet na kapacitu sítí? Právě kvůli ní je třeba energie na severu Švédska levnější než na jihu.

Samozřejmě, může se to stát. Kapacity přenosových soustav a jejich technické možnosti jsou omezené. Jejich rozvoj a modernizace musí jít ruku v ruce s rostoucí spotřebou elektrické energie, připojováním nových obnovitelných zdrojů energie a s tím souvisejícími službami. Je to neoddělitelná součást transformace Evropy na zelenou energii, na kterou se kompetentní osoby musí určitě připravit.

Je podle vás dostatečné, jak se k úložištím staví stát?

Klíčové bylo přijetí novely energetického zákona. Takzvaný Lex OZE III definuje bateriové úložiště jako samostatné zařízení v provozu a podporuje jeho využití pro služby výkonové rovnováhy. Dnes vidíme v Česku obrovský boom z hlediska poptávky po úložištích a ochoty investorů tyto projekty financovat. Své brány začínají otevírat i banky. Z režimu, kdy v reklamách zelenou energii podporovaly, ale v realitě to bylo velmi kostrbaté, přecházejí k větší otevřenosti.

Co je hlavním tématem z hlediska vývoje?

Dnes se klade obrovský důraz na softwarové požadavky a kybernetickou bezpečnost. To je téma, které v posledních měsících výrazně vystoupilo do popředí. Existují investoři, kteří se vyhýbají čínským dodávkám a čínským cloudům. Firmy chtějí, aby data putovala ven, ale často se brání tomu, aby správce úložiště viděl dovnitř jejich systémů. Pokud ale má na baterii někdo dohlížet, musí o ní mít informace.

Lze v Evropě konkurovat asijským dodavatelům?

Pokud bychom se bavili jen o samotné ceně hardwaru, tak ne. Pokud pracujeme s evropskými výrobci, jsou až o 40 procent dražší než čínští. V Evropě dnes navíc neexistuje výrobce bateriových článků. To, že dnes jsou na trhu zdejší společnosti, které tvrdí, že je vyrábějí, neodpovídá úplné pravdě. Firmy kupují LiFePO4 bateriové články a integrují je do modulů nebo do bateriových úložišť. To je to, co děláme i my, ale nejsme výrobcem samotného článku.

Jak tedy mohou evropští dodavatelé v konkurenci Asie obstát?

Například Česko je hodně prozápadní a mnoho investorů se záměrně vyhýbá čínským dodavatelům. Na Slovensku a v Polsku je to podobné. V Rumunsku a Bulharsku mají investoři s některými čínskými dodavateli velmi negativní zkušenost. Nakoupili si technologie a ty půl roku stojí nevyužité. Dodavatel jim jen dodal hardware a tím to skončilo. To know-how a přidaná hodnota je právě v referencích a zkušenostech s instalacemi, v tom, že to umíme zprovoznit, připojit, a že úložiště na konci poskytuje službu, kterou má poskytovat.

Znamená to, že know how je podle vás důležitější než samotný hardware?

Jednoznačně. Můžu si koupit Macbook v nejvyšší třídě, ale pokud s ním nebudu umět pracovat, je mi k ničemu. Klíčový je právě i nepřetržitý dispečink, který například Tesla Energy Group klientům poskytuje.

Jak vypadá nepřetržitý servis?

Máme týmy od vývoje až po samotnou instalaci a testování, umíme poskytnout službu EPC kontraktora a zajistit komplexní servis. Jsme schopní vyrazit za klientem, zjistit, kde je problém, co je potřeba zkontrolovat, případně velmi rychle dodat náhradní díl. To od asijských dodavatelů klienti rozhodně čekat nemůžou.

V této oblasti vidíme velkou konkurenční výhodu. Naše aftersales služby zahrnují nejen servis, ale také monitorování všech úložišť 24/7, dispečink a pohotovostní týmy. Díky vlastnímu vývoji a výrobě rozumíme detailně celému systému a můžeme klientům poskytovat podporu na úrovni, která dalece přesahuje standardní servisní služby.

Je to tím hlavním, čím se chcete odlišit?

Hlavním rozdílem je náš vlastní vývoj a design bateriového úložiště podle požadavků zákazníka. Tomu se věnujeme již více než čtyři a půl roku. Za tu dobu jsme nasbírali cenné zkušenosti s mnoha typy instalací od malých úložišť až po velké projekty. Při vývoji a výrobě klademe velký důraz na využívání komponentů od českých a slovenských výrobců, čímž nejen podporujeme domácí ekonomiku, ale zároveň zajišťujeme vyšší kvalitu a dostupnost servisu.

Peter Stančík (45)

působí jako obchodní ředitel pro Evropu ve společnosti Tesla Energy Group, která se specializuje na bateriová úložiště. Podniká s nimi v České republice, na Slovensku, v Maďarsku a Chorvatsku. Dříve působil působil například v automobilovém průmyslu. Vystudoval ekonomii na Univerzitě Mateja Bela v Banské Bystrici a zaměřuje se na rozvoj dlouhodobých vztahů s klienty a komplexní služby.