Česko letos definitivně přestane být závislé na dodávkách z Ruska
Zastavení dodávek plynu přes Ukrajinu od ledna letošního roku se Česka nijak nedotkne, protože je plně napojeno na západoevropskou plynovodní síť. Navíc je zcela připravené na to, aby se odstřihlo od ruské ropy a přešlo na plné zásobování západní cestou ropovody TAL a IKL.
Na maximální výkony, na které byl projektován, se nyní poprvé dostane transalpský ropovod TAL, otevřený roku 1967. Vede z italského Terstu přes Rakousko a Německo, kde se na něj ve Vohburgu napojuje ropovod IKL, který byl vybudován jako alternativní cesta k ropovodu Družba. Českem vlastněný IKL, zprovozněný v roce 1996, vede do Kralup nad Vltavou.
O projektu TAL PLUS, tedy navýšení přepravní kapacity ropovodu TAL, rozhodla vláda v listopadu 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu zahájenou v únoru 2022. Technické práce začaly v květnu o dva roky později „Náklady na kompletní nezávislost na ruské surovině nepřekročí 1,6 miliardy korun a hradí je Mero ČR ze svých výnosů,“ vysvětlil ministr financí Zbyněk Stanjura. Kapacita západních ropovodů dosáhne až osmi milionů tun ropy ročně, což zcela pokryje spotřebu rafinerií v Česku. Na ruské ropě z ropovodu Družba tak Česko bude nezávislé poprvé po šedesáti letech.
Rozšířený ropovod je téměř připravený. „V první polovině letošního roku dokončíme zbylé provozní testy a dojde k dokončení technických prací také na Centrálním tankovišti ropy,“ uvedl šéf Mera Jaroslav Pantůček. Problémem by mohlo být rozdílné složení ropy, která bude proudit ze západu. Litvínovská rafinerie dosud zpracovávala jen ruskou sirnatou ropu vatel tuzemských rafinerií Orlen Unipetrol ale loni oznámil, že je na změnu připraven.
„V roce 2023 jsme vytipovali a otestovali vhodné alternativní ropné směsi a na jaře loňského roku jsme upravili nastavení litvínovské rafinerie tak, aby mohla tyto náhradní ropné směsi zpracovávat,“ prohlásil generální ředitel skupiny Orlen Unipetrol Mariusz Wnuk. Ropovod Družba zůstane dále připravený k případnému provozu. zahrne zahrne
Mění se také zdroje zemního plynu. Ještě na silvestra jej většina do Česka přitékala z východu a s velkou pravděpodobností šlo o ruskou komoditu, za což také čelila vláda premiéra Petra Fialy silné kritice. Důvodem byly především vysoké tranzitní poplatky přes německé území.
Mění se také zdroje zemního plynu. Ještě na silvestra jej většina do Česka přitékala z východu a s velkou pravděpodobností šlo o ruskou komoditu, za což také čelila vláda premiéra Petra Fialy silné kritice. Důvodem byly především vysoké tranzitní poplatky přes německé území.
„Němci Čechům účtují zvláštní poplatek za přepravu plynu přes své území 2,5 až 3,5 eura za megawatthodinu, takže plyn z východního směru je ještě o to cenově atraktivnější,“ vysvětlil situaci ekonom Lukáš Kovanda. Poplatek navyšoval tržní cenu plynu o osm procent. Po kritice však Německo od Nového roku tyto poplatky zrušilo.
Poté, co Ukrajina od Nového roku zastavila tranzit ruského plynu přes své území, klesly importy východní trubkou na nulu a veškerý plyn přitéká nyní výhradně přes bod Brandov na česko saské hranici, vyplývá z údajů provozovatele páteřních plynovodů Net4Gas. Česko nyní získává plyn především prostřednictvím dodávek LNG z Nizozemska a Belgie, kde jsou hlavní terminály pro zkapalněný zemní plyn. Plynovodní propojení z Německa umožňuje transport plynu do Česka.
Deset států EU včetně Česka chce nyní prosadit úplný zákaz dovozu ruského plynu včetně LNG. Finskou iniciativu podpořilo i Švédsko, Dánsko, Polsko nebo pobaltské republiky. Čeká se, zda Evropská komise zahrne zahrne zahrne zahrne zahrne zahrne opatření do nového balíku sankcí. Hledání jednomyslné shody mezi 27 státy ale bude těžké.
