Na KHNP tlačíme, aby se na Dukovanech podílelo co nejvíc českých firem, říká ministr průmyslu Vlček
Smlouvu s takzvaným preferovaným uchazečem o dostavbu jaderné elektrárny Dukovany, korejskou společností KHNP, se s největší pravděpodobností nepodaří uzavřít do konce března. Příčinou průtahů je odvolání neúspěšného uchazeče, francouzské společnosti EDF, k antimonopolnímu úřadu. Není jisté, kdy úřad rozhodne. Nicméně ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček chce ještě před podpisem této smlouvy docílit tlakem na KHNP, aby zajistila minimálně 30 procent subdodávek českým firmám. „Ta jednání vedeme nejen tím stylem, že se gentlemansky dohodneme. Proto na tato jednání vždy beru i ty, kdo smlouvy reálně podepisují – zástupce ČEZ, Svazu průmyslu a dopravy a další partnery,“ tvrdí Vlček.
Usilujete o to, aby KHNP garantovala 30procentní podíl subdodávek českým firmám ještě před podpisem smlouvy ČEZ s Korejci. Jak přesně to bude procesně vyřešeno?
Po KHNP požadujeme, a to jsme zdůrazňovali opakovaně – před 14 dny v Koreji i minulý týden na hospodářském výboru sněmovny, aby jasně a transparentně ukázali, jak chtějí dosáhnout podílu 60 procent českých subdodávek, který nebyl v zadávací dokumentaci. A zároveň jak chtějí dosáhnout těch 30 procent ještě před podpisem smlouvy. Věřím, že náš tlak přináší výsledky, protože v posledních týdnech KHNP uvádí, že například celou turbínovou halu – tedy nejen technologickou část, ale i stavební práce – plánují realizovat v České republice, v plzeňské Doosan Škoda Power. Tento krok už sám o sobě představuje přibližně 20 procent zakázky.
A další zapojení českých firem?
KHNP jedná s přibližně 200 českými firmami s cílem naplnit podíl českých subdodavatelů. Je však důležité zdůraznit jednu věc: Nebudu ten, kdo bude určovat konkrétní firmy, které mají zakázky získat. To by bylo na hraně trestněprávní odpovědnosti a nikdy bych se k tomu nesnížil. Naším cílem je otevřít dveře co nejširší skupině českých firem a tlačit na KHNP, aby v rámci smlouvy, kterou podepisuje ČEZ, zajistili maximální zapojení českého průmyslu v deklarovaných 60 procentech, respektive 30 procentech.
Kdy bude možné soutěžit všechny části projektu?
Kompletní projektová dokumentace, která bude definovat celý projekt, bude hotová přibližně za dva roky. To znamená, že v tuto chvíli není možné některé části projektu reálně soutěžit, protože nejsou doprojektované. U projektových prací už nyní víme, že poptávky na tuto činnost dostalo pouze šest českých firem. Jihokorejská strana tedy primárně oslovuje české partnery, což je pozitivní signál. Zároveň probíhají konzultace a kooperace s jihokorejskými firmami, což považuji za správné – je zde určitá provázanost, která přináší výhody oběma stranám.
Důležitá je i politická rovina. V Koreji jsme jednali se zástupci současné jihokorejské vlády a navštívili jsme také jihokorejský parlament, abychom diskutovali i s opozicí. Nyní do České republiky dorazila delegace jihokorejských poslanců z parlamentních stran. Strávil jsem s nimi tři hodiny na večeři v Praze, kde jsme znovu řešili, jakým způsobem můžeme spolupracovat. Chtěl jsem zároveň získat ujištění, že tvrzení o nedostatečné podpoře exportu technologií v Jižní Koreji neodpovídají realitě. Osobně jsem si to ověřil jak tam, tak v České republice.
Pokud jde o průmyslovou spolupráci, naše role je jasná – otevřít dveře co nejširšímu spektru možností a zároveň Korejcům opakovaně zdůrazňovat, že memoranda jsou sice dobrým základem, ale potřebujeme konkrétní plán s jasnou cestou realizace.
Budete mít v ruce nějaký závazek na zapojení českých firem?
Samozřejmě pouhé podepsání smlouvy nestačí. Vidíme, že KHNP podniká konkrétní kroky k dosažení cíle 30 procent. To je pozitivní vývoj. Co se týče kontroly smluv – není v mé kompetenci dohlížet na uzavírání konkrétních kontraktů. Od KHNP jsme však požadovali, aby transparentně prezentovala svůj takzvaný lokalizační plán, který ukazuje, jak oslovují a plánují zapojit české firmy. To zahrnuje nejen samotné poptávky, ale i plány na vytvoření kontaktních center, kde by se firmy mohly zapojit do debaty a aktivně se ucházet o spolupráci. To znamená, že nejde o to, abych osobně kontroloval jednotlivé smlouvy, ale chci vidět, jakým způsobem se lokalizační plán naplňuje.
Je to tedy spíš otázka vzájemné důvěry a nějaké gentlemanské dohody?
Ano, je to v této rovině. Ale je třeba říct, že ta jednání vedeme nejen tím stylem, že se gentlemansky dohodneme. Proto na tato jednání vždy beru i ty, kdo smlouvy reálně podepisují – zástupce ČEZ, Svazu průmyslu a dopravy a další partnery. Chceme, aby celý proces měl jasná pravidla a aby to nebyla jen dohoda mezi českým ministrem průmyslu a KHNP, zvlášť když ministerstvo smlouvu samo nepodepisuje. Naším úkolem je vytvářet silný politický tlak, aby byly splněny požadované podíly českých firem.
Lukáš Vlček
Narodil se v roce 1982 v Pelhřimově. Vystudoval politologii a sociologii, regionální rozvoj a veřejnou správu na Masarykově univerzitě v Brně. Ve 24 letech byl zvolen starostou Pacova, v jehož čele vydržel 15 let. V říjnu 2021 byl zvolen poslancem, byl členem rozpočtového výboru a výboru pro životní prostředí. V červenci 2022 se stal prvním místopředsedou hnutí Starostové a nezávislí, jehož členem je od roku 2017. Od října 2024 ministr průmyslu a obchodu.
S ANO ani bez Babiše
Starostové rozjeli takzvanou Podpisovku, tedy sběr minimálně 600 podpisů pod každého kandidáta do podzimních voleb. Toho se jako ministr a budoucí jednička kandidátky na Vysočině taky musíte zúčastnit?
Nejen že to musím dělat, ale dělám to rád. Když jdu v pátek na basket, tak si to potom beru do hospody. Obracejí se na mě sami mí kamarádi, že mi s tím pomůžou. Mám silnou podporu v mém regionu, kde dokážu porážet hnutí ANO.
Můžete vyloučit povolební spolupráci s hnutím ANO?
Ano. Vít Rakušan to vyloučil, já to říkám také.
A pokud by nebyl v čele ANO Andrej Babiš?
Nedokážu si představit spolupráci s někým, kdo neustále hovoří o destrukci veřejných financí nebo svými činy nahrává Rusku. Jak s Andrejem Babišem, tak bez Andreje Babiše.
