Strnad se střetne s Číňany o maďarskou válcovnu Dunaferr
Průmyslník Jaroslav Strnad je jedním ze dvou uchazečů o maďarské válcovny padlého maďarského ocelářského gigantu Dunaferr. Informace vyplývá z interního dokumentu, který má redakce e15.cz k dispozici. Součástí záchranného plánu likvidátora zkrachovalé společnosti je rovněž výrazné propouštění zaměstnanců.
Válcovna, která v minulosti dokázala vyrábět ocelové trubky, tyče či plechy a po hromadném propouštění má stále zaměstnávat zhruba tisícovku lidí, přilákala podle oficiálního dokumentu dva uchazeče: čínskou společnost Hangzhou CIEC Group, která se specializuje na obchod s ocelovými výrobky, a Jaroslavem Strnadem v lednu založenou společnost Dunaferr Steel Rolling. Potvrdily se tak informace e15, která o možném zájmu českého byznysmena psala už v polovině dubna.
Strnad versus Číňané
Oba zájemci musejí jednorázově zaplatit aukční poplatek ve výši 1,2 milionu eur a také být připraveni vynaložit prostředky na likvidaci ekologických škod minimálně v rozsahu takřka 1,5 miliardy forintů. V souhrnu jde o zhruba 125 milionů korun. Celkovou finální cenu transakce je však dnes velmi složité odhadovat.
Likvidátor nyní zahájí kontrolu obou uchazečů z hlediska národní bezpečnosti a následně vyzve oba uchazeče k podání závazné nabídky.
Strnad nechává výběrové řízení bez komentáře. Jeho mluvčí Andrej Čírtek se k zaslaným dotazům nevyjádřil. Zda český průmyslník vidí synergie maďarské ocelárny s ostravskou Liberty, kde je nyní tollingovým partnerem, tak není jasné.
Evropskému ocelářství se v každém případě nedaří. Dlouhodobý propad poptávky i výroby se sice zastavil, na původní předkrizová čísla se mu ale dostat nedaří. Loni evropští oceláři produkci o necelá tři procenta zvýšili, růst ale neměl dlouhého trvání a od začátku letošního roku ocelárny vyrobily opět meziročně méně.
Podle šéfky české Ocelářské unie Marcely Kubalové jsou důvodem hlavně nekonkurenční ceny, protože evropská ocel v sobě obsahuje náklady na energie, které jsou i několikanásobně vyšší než jinde ve světě. „Navíc dále obsahuje i výdaje na dekarbonizaci,“ dodává Kubalová s tím, že celosvětově produkce oceli meziročně naopak vzrostla.
„Celosvětová nadkapacita ve výrobě oceli loni činila 600 milionů tun a organizace OECD předpokládá, že do dvou let vzroste na 721 milionů tun. Jen pro srovnání – v Evropě se loni vyrobilo 130 milionů tun oceli,“ upozorňuje Kubalová, podle níž hrozí, že pokud bude tento trend pokračovat, ocelárny v Evropě skončí. Dnes podle ní jedou na 60 procent svých kapacit.
Pokud budou chtít Evropané výrobu oceli na kontinentu udržet, budou podle ní muset na záchranu sektoru vynaložit mnohem více veřejných financí nebo upravit přístup k dekarbonizaci a energetice.
Huť Dunaferr patří stejně jako ostravská ocelárna do skupiny Liberty britsko-indického podnikatele Sanjeeva Gupty, kterému se celý ocelářský holding začal drolit na podzim roku 2023. Od té doby zadlužený koncern kvůli nízké evropské poptávce utlumoval své provozy, zhasínal vysoké pece a nakonec celá řada jeho evropských podniků skončila v insolvenci.
V Maďarsku Liberty vysokou pec zhasla už v roce 2023 a od té doby jsou v provozu válcovny jen nárazově. V červnu loňského roku společnost zavřela také dvě koksárenské baterie.
Tollingové financování
Tolling je dohoda, že vybraný partner, tedy tollingová společnost, výrobci financuje provoz například nákupem materiálů a podobně. Závod následně vyrobí finální produkty, dodá je za zpracovatelskou odměnu tollingové firmě a ta je už zpravidla sama prodá na trhu.
V Ostravě je současný stav podobný. Po zhasnutí poslední vysoké pece, zavření koksárenských baterií a nakonec bankrotu samotného podniku nyní insolvenční správce zkoumá zájem potenciálních investorů. Závazné nabídky mohou zájemci po opětovném prodloužení podávat do 21. května. Následovat bude druhé kolo mezi vybranými zájemci, kteří budou mít možnost ještě zvýšit své nabídkové ceny. Insolvenční správce Šimon Peták očekává, že transakce by mohla být následně dokončena do konce roku. Jako možné zájemce média dlouhodobě zmiňují právě Strnada a Třinecké železárny.
Strnad mezitím v areálu pomocí tollingového financování provozuje rourovny a válcovny plochých výrobků. Ještě loni v létě Liberty Ostrava zaměstnávala okolo pěti tisíc pracovníků, nyní v huti nezůstala ani polovina z nich.
