Přes rok čekání na místo v domově pro seniory. Výstavba nových zařízení přijde na stamiliardy
Česko začíná kvapem stárnout a tempo rozrůstání populace seniorů ještě výrazně nabere na dynamice. Ze současných asi 2,2 milionu lidí starších pětašedesáti let jejich počet do roku 2050 stoupne na 3,1 milionu. A vzhledem k předpokládané vyšší délce doby dožití se zároveň znásobí výskyt Alzheimerovy choroby či různých druhů invalidity, což si oproti současnosti vyžádá mnohem větší nároky na péči. Stát přitom zdaleka všechno financovat nezvládne. Otevírá se tak široký prostor pro soukromý sektor.
Situace je alarmující už delší dobu. Aktuálně čekají lidé na místa v domovech pro seniory několik měsíců, ale často i rok a půl. Ze statistik ministerstva práce plyne, že v posledních letech je 10 až 15 tisíc neuspokojených žadatelů ročně.
„Stejně jako je dnes prvořadá dostavba dálnic, tohle bude v blízké době priorita číslo dvě nebo tři. Při budování sociální infrastruktury se bez soukromého sektoru žádná vyspělá země neobejde. Stát, samosprávy nebo charity to samy zaplatit nemohou,“ říká pro e15 šéf rezortu práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Česko bude potřebovat 70 tisíc lůžek
Ministerstvo ve spolupráci s Ústavem zdravotních informací a statistiky (ÚZIS) shromažďuje podrobná data z jednotlivých krajů o tom, nakolik bude nutné posílit kapacity pobytové péče, a také terénních služeb pro různé typy klientů. Na základě těchto údajů, které mají být zveřejněny v nejbližších týdnech, vznikne plán budování nových domovů pro seniory a takzvaných domovů se zvláštním režimem, kde se starají například o lidi postižené demencí.
„Budeme přesně dopočítávat, kolik bude stát budování sociální infrastruktury a její provoz, kolik bude potřeba personálu,“ dodává Jurečka. „Půjde o desítky miliard korun ročně navíc oproti současnému stavu. Dokonce to mohou být jednotky stovek miliard, když do toho zahrneme jak sociální, tak i zdravotní oblast,“ odhaduje.
Důchodové kalkulačky na e15
Spočítejte si pomocí našich kalkulaček výši starobního důchodu, osobní vyměřovací základ a důchodový věk:
Orientační čísla nabízí ředitel divize Alzheimer Home společnosti Penta Hospitals Ivan Černovský. Pokud antimonopolní úřad schválí loňskou dohodu o koupi firmy SeneCura se 17 zařízeními s 2250 lůžky, stane se Penta Hospitals největším soukromým poskytovatelem sociálních služeb v Česku.
„Pobytových lůžek v domovech pro seniory i domovech se zvláštním režimem je nyní zhruba 65 tisíc. Pro uspokojení všech žadatelů by jich ale mělo být řádově o deset tisíc více. A do roku 2050 pak nároky vzhledem k zestárnutí populace a navýšení počtu seniorů vzrostou na zhruba 135 tisíc lůžek,“ uvádí Černovský. Pokud tedy nevznikne asi 70 tisíc nových lůžek, nebude možné budoucí poptávku uspokojit.
Penta Hospitals je připravena budovat kapacity po celé České republice, navázala kontakty s krajskými a městskými samosprávami. V příštích pěti letech hodlá postavit nižší desítky nových zařízení, přičemž každé by mělo 120 až 150 lůžek.
Náklady rostou, ale příspěvky nikoliv
„Kdyby se stát a samosprávy rozhodly, že každý rok vybudují jeden tisíc nových lůžek ročně, představovalo by to náklad ve výši asi pěti miliard korun, tedy pět milionů za lůžko. Vycházím z veřejných informací o tom, kolik jedno nové lůžko přibližně stojí,“ přibližuje Černovský.
Do roku 2050 by tak bylo potřeba investovat 125 miliard korun a vzniklo by 25 tisíc nových lůžek. „Potřebovat jich ale budeme trojnásobně více. Myslím, že není možné tak velkou částku z veřejných rozpočtů uvolnit,“ míní šéf Alzheimer Home.
Náklady na lůžko mohou být i vyšší. Například Zlínský kraj se podle predikce UZIS do tří až čtyř let stane nejstarším v zemi a bude potřebovat celkem pět tisíc lůžek. To je dvojnásobek oproti současnosti. Vznik jednoho lůžka nyní podle hejtmanství vyjde v přepočtu až na šest milionů korun. „To je šílená částka. Navíc se prodražuje provoz sociálních služeb, protože náklady rostou, ale příspěvek od státu nikoliv,“ kritizuje náměstkyně hejtmana pro sociální oblast Hana Ančincová.
Penziony střídají zdravotnická zařízení
Za posledních patnáct let se struktura klientů v domovech výrazně proměnila a nadále mění. Dříve nejrozšířenější domovy pro seniory penzionového typu začínají přetlačovat zařízení připomínající spíše nemocnice. Určeny jsou i lidem ve třetím a čtvrtém stupni příspěvku na péči, kteří jsou nepohybliví, neorientují se, nejsou schopni se obléct, najíst či umýt a vyžadují specializovanou zdravotně-sociální péči.
Statistiky jasně ukazují, že lůžka se zvláštním režimem přibývají a ta, kde není nutná odborná péče, naopak stagnují, nebo ubývají. Vzhledem k očekávané vyšší době dožití bude tento trend stoupat.
„Klasické domovy pro seniory se velmi pravděpodobně budou transformovat do domovů se zvláštním režimem. A u lidí, kteří nebudou trpět demencí a jinými závažnými zdravotními problémy, bude určitě snaha, aby více dožívali v domácím prostředí. To bezesporu dává logiku,“ předpokládá Černovský.
Vzhledem k tomu, že počet lůžek pro seniory už teď nestačí, a poptávka navíc začne prudce stoupat, je nutné začít dlouhodobě plánovat kapacity. Následně je třeba připravit projekty a projektové dokumentace v dostatečném předstihu, protože jen získání razítka ke stavbě pobytových zařízení sociálních služeb je poměrně komplikované.
„Zároveň se musí stanovit, jak se na výstavbě bude podílet veřejná sféra a soukromí investoři. Bude záležet také na budoucím podílu a roli domácí péče a terénních sociálních služeb v systému a jejich financování. A pokud budeme investovat obrovské částky do nových pobytových kapacit pro seniory, musíme zároveň vědět, jak bude financován jejich provoz, včetně zdravotních služeb,“ zdůrazňuje Černovský.
Právě provoz nových zařízení bude vyžadovat také dostatek personálu, jehož získání bude obtížné. Už nyní chybějí v sociálních službách jednotky tisíc pracovníků.
