Zůstatky na účtech radnic dál bobtnají, už přesáhly půl bilionu. A Stanjura hledá peníze na umořování dluhu
Na rekordních více než 550 miliard korun narostly zůstatky na účtech obcí a krajů. To je meziročně o sedmdesát miliard více, plyne z údajů ministerstva financí za první čtvrtletí letošního roku. Částka bude přitom dál bobtnat, odhaduje rezort. A zatímco peníze samospráv leží v bankách v podstatě ladem, vládě se prodražuje obsluha státního dluhu. Jen za loňský rok stouply výdaje především za úroky o dvacet miliard korun.
Radnice a regiony hospodaří s vysokými přebytky dlouhodobě. Zhruba před rokem vyzval šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS) starosty a hejtmany, aby přebytečné peníze půjčili státu, a to za podmínek, které by pro ně byly výhodné. Nabídku ale nevyužili.
Samosprávy jsou ve skluzu
„Bohužel jsme v situaci jako v posledních letech, kdy samosprávy docela podstatně podhodnocují daňové příjmy a velice výrazně nadhodnocují plánované investiční výdaje. Rozpočtují tak neúměrné rezervy,“ shrnuje podstatu problému hospodaření obcí a krajů ředitel odboru financování územních rozpočtů ministerstva financí Miroslav Matej.
Poslanci z vládních i opozičních stran míní, že nejen Praha a další velká města, ale i menší obce musejí razantně urychlit svůj rozvoj. „Připravují se velké investice do bydlení, v hlavním městě je to i výstavba metra D. Ale je už potřeba, aby to dostalo dynamiku,“ apeluje člen sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Jiří Havránek (ODS).
Obavy z trestního postihu
Výkonná ředitelka Svazu měst a obcí (SMO) Radka Vladyková s kritikou nesouhlasí. „To, co se může stát starostovi nejhoršího, je porušení rozpočtové kázně, za což jsou už trestněprávní postihy. Pokud se to nezmění, starostové budou konzervativní jak na straně výdajů, tak příjmů,“ tvrdí.
Podle SMO se samosprávy investovat snaží. „Šetří peníze na to, aby mohly v příštím volebním roce zrealizovat maximum staveb a dokončit to, co občanům před čtyřmi lety slíbili,“ hájí radnice Vladyková.
Podobně ale argumentují zástupci municipalit už řadu let. To je také důvod, proč rezort financí možné změně dosavadního trendu nevěří. „Do budoucna nelze očekávat dramatické navýšení investic. A to ani na území Prahy, která se potýká s realizací velkých infrastrukturních celků,“ upozorňuje Miroslav Matej. Optimistické je nicméně ministerstvo alespoň v oblasti investic do komunální energetiky. Ty mají údajně stoupat.
Dobré vztahy s bankami
Stanjurova loňská snaha zahájit se starosty a hejtmany debatu o výhodnějším nakládání se stamiliardovými přebytky, skončila neúspěchem. „Jde o to, zda by peníze, které leží ladem, nemohl používat stát za solidní úrok. Tedy tak, abychom snížili celkové náklady na státní dluh,“ vysvětloval ministr loni na jaře svůj záměr.
Podle mluvčí rezortu financí Gabriely Krušinové je ale problém v tom, že jakékoliv rozhodnutí obce i kraje je podmíněno souhlasem samosprávné rady. „Proto není možné žádnou obecnou dohodu uzavřít,“ vysvětluje.
Důvody, proč se vedení radnic a krajských úřadů nechce se státem dohodnout, nejsou ministerstvu známy. „Můžeme se domnívat, že chtějí udržovat dobré vztahy se svými hlavními bankami, a proto si neukládají peníze například v ČNB,“ soudí Krušinová. Připomíná však, že pro hrazení běžných provozních potřeb jsou služby standardních komerčních bank vhodnější.
Peníze v jednom balíku
Šéf rezortu místního rozvoje Petr Kulhánek (za STAN) míní, že každý starosta a hejtman má jiné důvody, proč drží peníze na účtu. „Jako ministerstvo se snažíme tyto prostředky rozhýbat prostřednictvím programů, které nabízíme. Dnes už je ve většině z nich nastavena výrazná míra spoluúčasti – třeba u programů na bydlení, ale i dalších,“ říká.
V současnosti pokrývá dotace zhruba třetinu nákladů dané investice, zbytek hradí obec. „To může samosprávy motivovat k tomu, aby své prostředky využily,“ dodává Kulhánek.
A nabízí řešení, jak s kapitálem na účtech naložit: „Mám zkušenost z krajské úrovně, kde jsme nabídli všem krajským organizacím službu takzvaného cashpoolingu. Volné peníze, které zrovna nepotřebovaly pro běžný provoz, jsme soustředili do jednoho balíku,“ popisuje ministr. Tento balík pak generoval výnosy jak pro kraj, tak pro zapojené subjekty. „Kdyby se něco podobného podařilo zavést na národní úrovni, byla by to velká pomoc,“ věří Kulhánek.
Státní dluh je stále dražší
Jenže takové řešení kabinetu se stále dražší obsluhou státního dluhu nijak nepomůže. Zejména úroky meziročně vzrostly o 20,1 miliardy korun, tedy téměř o třicet procent. Vyžádaly si celkem 88,5 miliardy korun.
Bylo to ale o 6,5 miliardy méně, než předpokládal státní rozpočet. Ten počítal s nárůstem výdajů až o 25 miliard. Čísla obsahuje státní závěrečný účet, který vláda zveřejnila v polovině května.
