Vážné úrazy a nemoci neřeší invalidní penze, ale životní pojištění
Loni vyplácela Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) invalidní důchody více než 413 tisícům lidí, z toho přibližně 212 tisíc jich připadalo na ženy a 201 tisíc na muže. Průměrný věk důchodce ve třetím stupni invalidity loni činil u mužů 48 let a u žen 49 let.
Bezmála 157 tisíc osob loni pobíralo dávku pro invaliditu třetího stupně, kdy se nemocný na pracovním trhu kvůli zdravotnímu omezení jen těžko uplatňuje. I když mu v tom legislativa nebrání. Většinou je plně závislý na státních podporách, vlastní úspoře nebo často i pomoci rodiny.
„Po vážném průběhu neurologického onemocnění zůstal manžel od jednačtyřiceti let imobilní, do té doby byl úplně zdravý, pracoval jako vedoucí na stavbách,“ vypráví paní Eva.
Spolu mají dvě děti, které už chodí na střední školu. Rodina žila úplně normální život – děti, práce, škola, dovolené. Ovšem do té doby, než přišla manželova nemoc, která ho v několika týdnech vyřadila z běžného života. A spolu s ním i celou rodinu.
„Nejprve nemocnice, vyšetření, náročná léčba a starosti, jestli nemoc manžel vůbec přežije a s jak rozsáhlými následky,“ vzpomíná paní Eva.
K tomu přibyly starosti o chod domácnosti s dětmi a s tím, jak zaplatit všechny ty účty s o polovinu nižším měsíčním příjmem. Paní Eva totiž vydělávala sotva třetinu toho, co její manžel.
Životní pojistka zafungovala, jak měla
A také vzpomíná na překvapení a úlevu, když jí manžel řekl, že má k hypotečnímu úvěru sjednané životní pojištění. Jelikož úvěr spláceli přes deset let, tak si ani neuvědomila, že si ho k hypotéce manžel kdysi sjednal.
„Dokonce v něm bylo i krytí výpadku příjmu kvůli dlouhodobé nemoci nebo úrazu, a tak od druhého měsíce nemoci nám pojišťovna vyplácela asi 9500 korun měsíčně, což pomohlo,“ říká.
Poté, co zůstal manžel paní Evy na invalidním vozíku ve třetím stupni invalidity, dostali od pojišťovny plnění ve výši necelých 2,1 milionu korun. Výši pojistky měli nastavenou podle nesplacené hypotéky. Z částky se jim podařilo vyrovnat zbývající část hypotéky a upravit již vyměněný byt v přízemí tak, aby byl pro manžela paní Evy pohybujícího se na invalidním vozíku pohodlný.
„Opravdu pro nás byla manželova životní pojistka záchranná síť. Jinak bychom se stěhovali k rodičům, kde bychom přestavěli garáž. Nyní vyjdeme s jedním platem a manželovým invalidním důchodem, i když moc nezbývá,“ říká paní Eva.
Pojištění pro živitele rodiny by mělo být automatické
Především mladé rodiny s dětmi zatížené hypotečním úvěrem, kdy je často jeden z rodičů doma na rodičovské dovolené nebo pracuje kvůli zajištění chodu domácnosti na zkrácený úvazek, by neměly na krytí výpadku příjmů zapomínat.
„Je dobré, pokud životní pojištění uzavře alespoň hlavní živitel rodiny, tedy ten, na jehož příjmu jsou ostatní členové rodiny nejvíce závislí, jako tomu bylo u rodiny paní Evy,“ říká finanční poradce skupiny Partners David Kučera.
„V ideálním případě jsou pojištěni oba, protože jsou pro chod rodiny stejně nezbytní,“ doplňuje.
V praxi se ale setkává i s tím, že lidé šetří a pojištění neuzavřou. A stejně tak se ve své praxi setkává i se situacemi, kdy lidé pojištění neuzavřou a za deset let nebo i dva roky řeší prodej bytu, protože kvůli vážné nemoci nebo úrazu nezaplatí měsíční splátky hypotéky a další závazky.
„Úrazy a nemoci s vážnými následky přichází zcela neohlášeně u mladých stejně jako starších lidí a jenom na stát se v zajištění nedá spoléhat,“ říká Kučera s odvoláním na údaje sociální správy a dodává: „Muži s nárokem na důchod pro třetí stupeň invalidity loni od sociální správy dostávali v průměru 16 tisíc korun a ženy kolem 15 tisíc korun. Proto mají lidé na podporu od státu nahlížet jako na jednu část krytí, nikoliv jedinou.“
Finanční záchranná síť pro dlouhodobý výpadek příjmu se má podle Kučery skládat i ze soukromých zdrojů, jako je vlastní úspora, penzijní spoření a životní pojištění. Část peněz je podle něj vhodné investovat třeba do podílových fondů, odkud se dají kdykoliv a bez sankce stáhnout. A ještě upozorňuje na to, že sjednání životní pojistky je třeba věnovat náležitou pozornost. To znamená správně si nastavit částky pojistného plnění zejména pro případy, kdy nemoc nebo úraz člověka docela připraví o běžný příjem.
Článek vznikl ve spolupráci s poradenskou firmou Partners.
