Trump šťouchal do šéfa Fedu Powella. A ten si nečekaně šťouchl zpátky
Když se před americkými prezidentskými volbami ptali Donalda Trumpa na rozhodování centrální banky, řekl svým typickým stylem, že by do měnové politiky měl prezident zasahovat, protože v jeho případě přece rozumí penězům a není odtržený od reality. Nebylo to poprvé. Jerome Powell, kterého do čela amerického Fedu posadil právě Donald Trump během svého prvního volebního období, to před pandemií schytával každou chvíli. Možná si vzpomenete, že tou dobou centrální banka zvyšovala v USA úrokové sazby a začaly padat akciové trhy, což se Trumpovi ani trochu nelíbilo a hrozil, že Powella vymění.
Tím hrozil i později, a přestože nakonec před pár dny ustoupil a snahy o výměnu dementoval, pošťuchování ve vzduchu stále zůstalo. Když už ne přímo od Trumpa, tak ho rychle nahradili novináři. Ostatně Powell leckoho rozesmál, když na otázku novináře, zda by odstoupil, kdyby ho k tomu staronový americký prezident vyzval, odpověděl lakonicky: „Ne.“
Dlouho to byla velmi nevyvážená pošťuchovaná, protože se šťouchalo jen na jednu stranu. Vrchní tvůrce americké měnové politiky Powell totiž velmi učebnicově nereagoval na Trumpovy výroky a věnoval se čistě své práci. Powell není politik, tak mu to ani nepřísluší. Jenže na posledním zasedání amerického Fedu v minulém týdnu se staly dva velmi překvapivé momenty.
Nepotřebují moji radu, já nepotřebuji tu jejich
Prvním bylo šťouchnutí zpátky. Jerome Powell se na tiskové konferenci na dotaz novinářky, jak by radil v současné chvíli vládě, která hledá škrty ve výdajích, rychle obořil mávnutím ruky a prohlásil: „Nemyslím si, že potřebují moji radu ohledně fiskální politiky. Stejně jako my nepotřebujeme jejich rady ohledně měnové politiky.“ Sál novinářů se hromadně zasmál a spolu s nimi i . A aby toho nebylo málo, poslal americkému prezidentovi vzkaz, že se k cílům měnové politiky, tedy k dvouprocentní inflaci a plné zaměstnanosti, Spojené státy nepřiblíží, dokud zůstanou nová cla. Silné a jasně zamířené na amerického prezidenta.
To samozřejmě Donald Trump nenechal bez povšimnutí a opáčil, že „too late“ Jerome Powell „je blázen, který nemá ponětí“, protože „inflace prakticky neexistuje“. Tím „too late“ se odkazoval na dlouhou historii amerických centrálních bankéřů, kteří se odhodlali ke změně měnové politiky, až když bylo pozdě. A to oběma směry. Někdy čekali dlouho se snižováním a jindy se zvyšováním.
Powell mě nemiluje
Co je správné, či není, rozsoudí až čas, ale už nyní víme dvě věci. Tedy že Jerome Powell se rozhoduje stále v intencích moderní měnové politiky a čekání se snižováním sazeb je ospravedlnitelné. Už jenom kvůli tomu, že existuje hrozba trvale zvýšených inflačních očekávání. A v tom má, ať se nám to líbí, nebo ne, prsty právě Donald Trump a jeho překvapování v nastavování a pauzování obchodních válek. „Powell mě nemiluje,“ posteskl si Trump. Nezávislost centrální banky by ale bylo možné přesně definovat tím, že rozhodnutí vůbec nezávisí na tom, jestli centrální bankéři prezidenta a vládu milují nebo nenávidí.
Kdybychom ale chtěli pošťuchovanou nějak rozsoudit a postavit se na jednu stranu, napovědět by nám mohl Donald Trump, který nakonec prohlásil, že Spojeným státům se ekonomicky daří i bez toho, že by Jerome Powell snižoval sazby. Jinými slovy tím dal Powellovi za pravdu, že bylo rozumné se sazbami počkat. „Kdyby Powell sazby snížil, bylo by to jako raketové palivo,“ dodal Trump. No a to je přesně úkol centrální banky a Powella, lití raketového paliva do ekonomiky bránit.
