Každý desátý byt v Česku by měl být obecní, říká ministr pro místní rozvoj Kulhánek
Od příštího roku začne fungovat nový systém na podporu dostupného bydlení, který by měl podle představ ministerstva pro místní rozvoj omezit obchod s chudobou. Ministr Petr Kulhánek (STAN) navíc slibuje, že se díky novému zákonu sníží i výdaje státu na řešení problémů souvisejících s bytovou nouzí. „Zákon zároveň motivuje i majitele běžných bytů, kteří je dosud na trh nedávali. Nabízíme jim garantovaný nájem a jistotu, že se byt nebude znehodnocovat,“ říká v první části rozhovoru pro e15 ministr Kulhánek.
Senát před necelými dvěma týdny schválil zákon o podpoře bydlení. Ten počítá například se zřízením sítě kontaktních míst, která budou poskytovat poradenství směřující k prevenci ztráty bydlení. Jak bude fungovat spolupráce s obcemi?
Obce jsou v tomto systému naším klíčovým partnerem. Ze zákona má vzniknout 115 kontaktních míst pro bydlení, ale oslovili jsme i dalších 90 obcí s rozšířenou působností, zda by se chtěly zapojit dobrovolně. Víme, že některé z nich to udělají. V současnosti se připravuje vládní nařízení, které na podzim definitivně určí, kde všude kontaktní místa vzniknou. Celý systém má začít fungovat od 1. ledna 2026.
A co obce, které se do té doby nezapojí. Budou mít možnost přidat se později?
Ano, síť bude možné podle potřeby upravovat pomocí dalších vládních nařízení. Kromě legislativní části se zaměřujeme i na praktickou přípravu. Jednáme s tajemníky obcí, a především s jejich sociálními odbory. Připravujeme metodické materiály, směrnice a poskytujeme podporu, aby vše bylo připraveno na start zákona. A po Novém roce bude spolupráce pokračovat – kontaktní místa se začnou reálně vytvářet a zároveň bude vznikat i nový informační systém, který jim umožní efektivně fungovat. I když jeho vývoj potrvá do poloviny roku 2026, nijak to nebrání spuštění samotných kontaktních míst už od ledna.
Zřízení kontaktních míst přinese nové náklady na úředníky. Může si to stát dovolit v době, kdy čekáme zvýšení výdajů na obranu nebo transformaci energetiky?
Tenhle argument se objevuje opakovaně a ne vždy se mi ho daří vyvrátit. Ano, s novým zákonem vzniknou nějaká nová pracovní místa, ale rozhodně nepůjde o stovky úředníků. Navíc část agend, které zákon řeší, už dnes obce vykonávají. Často tedy půjde jen o přerozdělení práce mezi stávající zaměstnance a celkově půjde o malou částku.
Důležitější ale je, že stát už dnes každý rok vydává přes čtyři miliardy korun na řešení problémů spojených s bytovou nouzí. Naproti tomu zavedení zákona má stát zhruba 1,5 miliardy ročně. Cílem je během deseti let snížit bytovou nouzi o 30 procent. Pokud se to podaří, klesnou i současné výdaje státu. Už v pátém roce fungování zákona se podle propočtu náklady a úspory vyrovnají a od té chvíle začne být zákon pro státní rozpočet přínosný. To je jasná odpověď kritikům – nejde o další zbytečné výdaje, ale o racionální investici, která se dlouhodobě vyplatí.
Na kontaktních místech budou mimo jiné úředníci ověřovat příjmy pomocí majetkového testu. Jak to bude vypadat v praxi?
Kontaktní místa budou mít přístup do systému úřadu práce. Ten poskytne data o finanční situaci žadatele. Na základě příjmového testu se pak určí, jaký typ podpory mu náleží.
Jde o velmi citlivé a zneužitelné údaje, dokáže stát zajistit jejich zabezpečení?
I zde platí stejná pravidla jako pro jiné informační systémy veřejné správy.
Slibujete, že zákon obsahuje pojistky proti obchodníkům s chudobou. Můžete je přiblížit?
Tohle je jedna z nejčastějších výtek vůči zákonu – že prý obchod s chudobou neřeší, nebo ho dokonce podporuje. My říkáme pravý opak. Zákon obsahuje jasně nastavená pravidla, která mají obchod s chudobou omezit a nabídnout lidem důstojnější alternativu k bydlení. Především těm, kteří na běžném trhu na bydlení jednoduše nedosáhnou.
Jedním z hlavních nástrojů je garantovaná výše nájemného. Ta se nebude stanovovat plošně, ale na základě cenových map ministerstva financí, a to konkrétně pro každý region – někdy až na úroveň jednotlivých obcí. Do systému navíc mohou vstoupit jen byty, které splňují minimální technický a kvalitativní standard. A ten drtivá většina bytů, které nabízejí takzvaní obchodníci s chudobou, nesplňuje.
Zákon zároveň motivuje i majitele běžných bytů, kteří je dosud na trh nedávali. Nabízíme jim garantovaný nájem a jistotu, že se byt nebude znehodnocovat. Díky tomu jsou ochotnější své nemovitosti do systému zařadit a tím se rozšiřuje nabídka nájemního bydlení mimo pochybné struktury.
Důležité také je, že zákon zakazuje koncentrovat příliš mnoho bytů v jedné lokalitě. Cílem je předejít vzniku sociálně vyloučených oblastí. Pravidla rozlišují, o jakou obec, objekt nebo počet bytů jde, a nastavují limity tak, aby se zachovalo zdravé sociální prostředí. A právě v tom je zásadní rozdíl oproti praxi obchodníků s chudobou, kteří problémová bydlení často koncentrovali na jednom místě.
Garanční systém podle některých expertů může narušit trh s nájemním bydlením nebo odradit soukromé investory. Toho se vy osobně neobáváte?
Naopak. Myslím si, že systém může trh s nájmy kultivovat. Dnes chybí dostupná alternativa pro lidi, kteří nedosáhnou na běžné komerční bydlení. Díky tomuto systému budou mít možnost obrátit se na kontaktní místo a získat podporu, například v podobě garantovaného nájemního bytu.
Zákon nakonec prošel Senátem v osekané verzi oproti původnímu návrhu Pirátů. Ti si stěžovali na to, že nakonec pomůže méně lidem. Co dalšího váš rezort chystá pro to, aby pomohl lidem, kteří čelí krizi s nedostatkem dostupných bytů?
Cílem tohoto zákona je snížit bytovou nouzi během deseti let o 30 procent, což je podle nás významná část. Se zákonem budeme dál pracovat – je možné upravovat například síť kontaktních míst nebo parametry pro vstup do systému. Aktuálně je vstupní podmínkou příjem do 1,43násobku životního minima po odečtení nákladů na bydlení. Na základě koaliční dohody tento limit po vydání zákona ve sbírce zvýšíme na 1,6násobek, čímž se rozšíří okruh lidí, kteří na podporu dosáhnou. V budoucnu lze tento parametr dále upravovat – například pokud bychom chtěli systém zpřístupnit i lidem s příjmy o něco vyššími.
Vaší prioritou tedy bude podpora nájemního bydlení?
Je důležité dívat se na aktivity ministerstva jako na propojený celek. Zákon o podpoře bydlení je jen jednou jeho součástí – zaměřuje se na pomoc lidem v bytové nouzi a zavádí systém podpůrného bydlení. Každý rok by do něj mělo vstoupit zhruba 3000 bytů, a to jak od obcí, tak od soukromých vlastníků. Nejde o investiční výstavbu, ale o praktické řešení konkrétních životních situací lidí, kteří se ocitli bez střechy nad hlavou.
Vedle toho ale běží i investiční programy. Například program na podporu dostupného nájemního bydlení kombinuje státní, evropské i soukromé peníze. Financování je složené z dotací, výhodných úvěrů a ze spoluúčasti žadatelů. Obcím pomáháme s projektovou dokumentací i s metodickým vedením.
Do těchto programů vstupují nejen obce, ale i soukromí investoři. V tuto chvíli evidujeme projekty v hodnotě kolem devíti miliard korun, které přinesou nové nájemní byty. Obce si přitom samy mohou určit, komu byty nabídnou – například podle sociální situace nebo profesí, které v místě chybějí, jako jsou učitelé, zdravotníci nebo sociální pracovníci. Část nově vzniklých bytů navíc může obec vložit i do systému garantovaného bydlení.
Dále ještě chcete spolupracovat s Národní rozvojovou bankou. Jak to bude vypadat?
Program dostupného nájemního bydlení je první ze série finančních nástrojů. Druhý bude ve spolupráci s Národní rozvojovou bankou poskytovat úvěry na větší projekty nad 200 milionů korun. A připravujeme také třetí nástroj – koinvestiční fond, který spojí státní peníze se soukromým kapitálem z bankovního sektoru. I ten nabídne dlouhodobé, nízkoúročené úvěry na výstavbu nájemního bydlení.
Zároveň jsme znovu spustili i program Technická infrastruktura, který obcím pomáhá se zasíťováním pozemků pro novou bytovou výstavbu. Celý tento balík opatření nazýváme „Bydlení pro život“. Naším dlouhodobým cílem je, aby se podíl obecních nájemních bytů v Česku zvýšil ze současných zhruba 3,5 procenta alespoň na 10 procent.
Jaké byly ze strany obcí nejzásadnější připomínky nebo obavy mířící na zákon o podpoře bydlení?
Zda dostanou dostatek peněz na zajištění nových agend, které zákon o podpoře bydlení přináší. Naše odpověď je ano – máme to spočítané. Výpočty už jsou součástí návrhu ministerstva vnitra, které zajišťuje financování výkonu státní správy. Počítáme s tím v rozpočtu na rok 2026. Je ale potřeba dodat, že stát dnes nemůže garantovat více než roční výhled – to je dáno pravidly schvalování rozpočtu. Přesto věříme, že jsme obce i jejich zástupce ujistili, že peníze na výkon budou odpovídající.
Co když v obci nevznikne vlastní kontaktní místo pro bydlení?
I na to máme řešení. Takové obce budou spadat pod nejbližší obec s rozšířenou působností, kde kontaktní místo fungovat bude. Tato obec zároveň dostane příslušné finance na personál i provoz, aby mohla poskytovat službu i „za sousedy“. Naším cílem je, aby se síť kontaktních míst dál rozšiřovala i po spuštění zákona. Už teď víme, že některé obce se hlásí dobrovolně a díky tomu se počet míst zvýší nad původně plánovaných 115.
FLOW: Bydlet a neplatit složenky? Umožní to soběstačný dům. Jen je třeba víc plánovat spotřebu, tvrdí jeho majitel Podruh
Jak bude stát kontrolovat, jak obce byty přidělují u investičních programů, které spravuje Státní fond podpory investic?
I tam budou probíhat pravidelné kontroly, a to prostřednictvím regionálních center fondu. Zákon navíc přesně vymezuje, co se rozumí dostupným bydlením a kdo na něj má nárok. Cílovou skupinou jsou například lidé do 35 let, pracovníci ve vybraných profesích a zároveň platí majetkový i příjmový test – žadatel nesmí vlastnit byt nebo dům a jeho příjem nesmí přesáhnout osmý decil, tedy nejvyšších 20 procent příjmů. Stejná pravidla platí i pro soukromé investory, pokud chtějí čerpat podporu z programu – ať už jde o dotace, nebo o úvěry. Například jsou povinni zachovat účel využití bytu – tedy dostupné nájemní bydlení – po dobu minimálně 20 let.
Jaké máte ohlasy ze soukromého sektoru? Je zájem o spolupráci?
Nejlepším důkazem, že program funguje, je samotný zájem o něj. Víme, že značná část projektů pochází právě ze soukromého sektoru. Tito investoři zároveň musejí vyčlenit čtvrtinu bytů z každého projektu pro potřeby obce. Už nyní máme schválené projekty za zhruba devět miliard korun a dalších přibližně 10 miliard je ve fázi přípravy. To potvrzuje, že o program je zájem.
Oproti době před pěti lety je poptávka až čtyřicetinásobná. Dříve chyběly informace, metodická podpora i pomoc s projektovou dokumentací. Dnes všechno zajišťuje Státní fond podpory investic prostřednictvím svých regionálních center. Ta provázejí žadatele celým procesem – od prvního nápadu až po samotné čerpání podpory. Ať už se jedná o starostu malé obce, nebo o soukromého investora, mají jistotu, že se v systému neztratí a vždy dostanou potřebné informace i podporu.
