Co očekává od eurovoleb český byznys? Bezpečnou a svobodnou Evropu i zpomalení Green Dealu
Snížit byrokracii, nastavit realističtější klimatické cíle, podporovat zavádění moderních technologií a především zajistit, aby Evropa zůstala bezpečným a demokratickým regionem. To jsou hlavní úkoly, které očekávají čeští podnikatelé od nového Evropského parlamentu, jenž se zformuje po blížících se červnových volbách. Největší obavy má většina tuzemských byznysmenů, podobně jako jejich kolegové v zahraničí, z nárůstu vlivu populistických a extremistických politiků, kteří by podle nich mohli jednotný evropský trh oslabit nebo úplně rozvrátit.
Mnozí tuzemští podnikatelé se dokonce neváhali do voleb aktivně zapojit. Například jeden z nejbohatších Čechů Jan Dobrovský podpořil prostřednictvím své investiční společnosti BPD Partners kandidáty ODS a hnutí STAN. První vládní straně jeho firma poslala jeden a půl milionu korun, druhé rovný milion. Dobrovský tvrdí, že mu nejde o to, aby čeští europoslanci prosazovali ve Štrasburku nějaké konkrétní zákony. Jeho záměrem je pouze pomoci tomu, aby Česko zůstalo demokratickou zemí, orientovanou na Západ, protože i ekonomická prosperita s těmito hodnotami úzce souvisí.
„Byznys bez svobodného světa nebude fungovat. Nebo alespoň ne takovým způsobem, jaký bychom si představovali. Čína jistě není naším vzorem,“ říká Dobrovský pro e15. „Obchod bez omezení vám mohou zajistit jenom ty politické strany, které vám pro něj vytvoří vhodné prostředí. S populisty se k němu nedopracujeme,“ dodává spolumajitel BPD Partners. „Lidé budou po několika letech globálních krizí a nejistot slyšet na sliby extremistických stran, že jednoduše a razantně vyřeší jejich problémy, což jsou samozřejmě plané sliby. Je důležité, aby tyto strany nezvítězily, respektive se ve větším množství nedostaly do Evropského parlamentu,“ přidává se šéf nemovitostní skupiny Mint Sebastien Dejanovski.
Válka zbořila pocit bezpečí
Vedle Dobrovského podpořil hnutí STAN v eurovolbách částkou půl milionu korun také zakladatel a generální ředitel softwarové společnosti Y Soft Václav Muchna, který již v minulosti přispěl třeba na prezidentskou kampaň Petra Pavla. Ani on si prý nepředstavuje, že budou Starostové v Evropské unii lobbovat za jakákoliv opatření, ze kterých by těžila jeho firma. „Já chci hlavně podpořit co nejužší evropskou integraci, protože vnímám současná geopolitická rizika, kterým se dokážeme bránit jen jako ekonomicky a politicky integrovaný větší celek,“ vysvětluje Muchna a uvádí i konkrétní příklady.
„Do roku 2014 jsme si říkali, že Putin nezaútočí na Krym. Do roku 2022 jsme si říkali, že nezaútočí na celou Ukrajinu. A teď si naivně říkáme, že Čína nenapadne Tchaj-wan, ačkoli otevřeně mluví o tom, že to udělá,“ kroutí hlavou Muchna. Šéf Y Softu by proto rád zabránil tomu, aby Evropský parlament ovládli populisté a euroskeptici, co budou rozdmýchávat spory mezi členskými zeměmi nebo otevírat otázku vystoupení Česka z Evropské unie a NATO. „STAN jsem si vybral, protože vykazují známky sebereflexe. Chápou, že musí víc komunikovat s voliči. Právě tato sebereflexe je něco, co mi u ODS nebo TOP 09 chybí,“ podotýká Muchna.
Zachování bezpečné a svobodné Evropy uvádějí jako své hlavní požadavky na budoucí europoslance i další zástupci tuzemských firem, s nimiž hovořila e15. „Víc to ale řeším jako máma, než jako podnikatelka. V byznysu krize přichází a zase odchází, s tím se vlastně počítá. Válka na Ukrajině zbořila pocit bezpečí, takže jsem si vědoma, že může nastat situace, kdy sbalím rodinu a klíče od kanceláře tady nechám,“ svěřuje se se svými obavami šéfka startupu Testuj.to Eva Čejková.
„Pro budoucnost Evropy je nejdůležitější, aby se ruská invaze zastavila na hranicích Ukrajiny a nepokračovala dále. Všechna ostatní témata jsou v tuto chvíli podružná. Pokud se válka rozšíří na Západ, Evropská unie možná zkolabuje, a otázky jako je Green Deal či regulace umělé inteligence budou k smíchu,“ souhlasí Jan Čurn, spoluzakladatel startupu Apify.
V sázce je i budoucnost krypta
Právě Green Deal je nicméně dalším tématem, které oslovení podnikatelé zmiňují nejčastěji. Zaznívají zejména názory, že klimatické cíle sedmadvacítky jsou až příliš ambiciózní a evropští zákonodárci by je měli upravit a přizpůsobit realitě. „Vzhledem k tomu, že státy mají aktuálně problém přispívat dvě procenta svého HDP na tak zásadní věc jako je obrana, je podle nás nereálné, aby došlo ke splnění cílů Green Dealu v oblasti nemovitostí ve stanovených termínech, protože náklady na transformaci tohoto sektoru budou velmi vysoké. Proto je potřeba tyto cíle přenastavit na rozumnou míru,“ soudí Sebastien Dejanovski ze skupiny Mint.
Podle Aleše Spáčila, spolumajitele firmy Greenbuddies, která staví fotovoltaické elektrárny a nabíjecí infrastrukturu, naopak není ani tak nutné nastavené cíle měnit, jako spíš motivovat investory k větším investicím do zelených projektů. Spáčil pokládá za zásadní téma pro evropský byznys i migraci. „Bez dobře řízené imigrační politiky by například rozvoj stavebního průmyslu nebyl možný a zbrzdily by se práce také v dalších odvětvích. Česko má třetí nejmenší nezaměstnanost v Evropě, takže na méně kvalifikované práce by u nás nebyli lidé,“ konstatuje Spáčil.
Zakladatel kryptoměnové burzy Coinmate Roman Valihrach považuje letošní eurovolby za klíčový moment pro budoucnost kryptobyznysu v Evropě. „Každou chvíli se řeší další a další regulace týkající se financí a kryptoměn a noví europoslanci o nich budou rozhodovat. Mohou tak podpořit, nebo naopak zásadně omezit rozvoj daného segmentu na evropském kontinentu. Otevření politici mohou přinést příznivější podmínky pro podnikání, zatímco jejich odpůrci zavést přísná a někdy i nesmyslná opatření, která mohou tuto inovaci značně omezit,“ domnívá se Valihrach.
„Evropa už jednou zaspala příležitost při rozvoji technologických firem na přelomu milénia, což vedlo k dominanci USA a Číny v této oblasti. Byla by škoda, kdyby se to opakovalo i u kryptoměn a blockchainových technologií,“ míní šéf Coinmate. Které kandidáty ve volbách podpoří, ale neuvedl.
Regulační detox
Velmi kritický je k současné Evropské unii miliardář a spolumajitel videoherní společnosti Bohemia Interactive Marek Španěl. Ten věnoval půl milionu korun na kampaň Svobodných, za které kandiduje třeba bývalý neúspěšný prezidentský kandidát a rovněž podnikatel Karel Diviš. „Svobodní jsou malá strana, která hájí svobodu jednotlivce, což je pro mě zásadní téma. Přeji si, aby pravicové myšlenky štíhlého státu a maximální svobody byly i nadále zastoupené v politice a Svobodní jsou v tuto chvíli jediná tradiční pravicová strana. Zároveň jsem zklamaný z ODS, která už pravicovou politiku reprezentuje jen slovně,“ míní Španěl.
Za největší hrozbu pro české firmy Španěl označuje zelenou transformaci evropské energetiky. Současně však nevěří, že na tom mohou čeští europoslanci cokoliv změnit. „Ani kdyby Svobodní získali všech 21 mandátů, tak nemají šanci byrokratickým molochem Evropské unie pohnout,“ je přesvědčen Španěl.
Prakticky všichni oslovení byznysmeni dále hovoří o potřebě snižovat byrokracii a odstraňovat překážky pro podnikání na jednotném trhu tak, aby Evropa zůstala v příštích letech konkurenceschopná vůči podnikům ze Spojených států a Asie. Po „regulačním detoxu“ Evropské unie dlouhodobě volá i tuzemská Hospodářská komora.
Co říkají experti?
Také podle nezávislých odborníků budou pro český byznys po letošních eurovolbách zásadní hlavně tři věci. V jaké podobě dojde k úpravě již zmíněných opatření vycházejících z Green Dealu, jak se bude zpřísňovat regulace související s digitální a kybernetickou bezpečností, a zda se noví evropští komisaři a europoslanci v příštích letech silně zaměří na podporu evropských startupů, malých a středních podniků.
„Změkčení některých již schválených opatření vyplývající z Green Dealu, respektive balíčku Fit for 55, by mohlo firmám snížit náklady na energie a související zavádění regulací,“ upozorňuje ekonom České spořitelny Radek Novák.
Pro český export však může být významným krokem třeba i chystané rozšiřování Evropské unie do oblasti západního Balkánu. „To by přineslo výrazné zjednodušení obchodních vztahů a umožnilo by návrat českých firem na místní trhy. Před rozpadem východního bloku přitom zaujímala bývalá Jugoslávie čtvrté místo v žebříčku zemí, kam směřoval náš export. Je tedy určitě na co navazovat,“ poukazuje analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Oldřich Sklenář.
Hodně diskutovaným tématem ve většině unijních zemí včetně Česka je před evropskými volbami zemědělská politika, což umocnily bouřlivé protesty farmářů, které v uplynulých měsících zasáhly skoro celý kontinent. „Velké změny v tomto odvětví nicméně nelze očekávat minimálně do roku 2027, do kdy současné nastavení zemědělské politiky platí. Ještě před tím se však začne vyjednávat politika na následující období a tam bude možné nějaké změny promítnout. Dnes je však těžké předvídat, jakým směrem se budou ubírat,“ připomíná Novák.
